Prosím Vás, poraďte, z čoho by som mal stavať keď nechcem zatepľovať. Či z tehly, alebo ytongu a akej hrúbky. Stavať sa bude v okrese Nitra. A dajte info. z vlastných skúseností, nie z ich reklamných brožúr.
@ladajaskva
dobrý deň!
prosím Vás vysvetlite mi polopatystycky (jednoducho) čo sa vlastne deje medzi murivom a EPS, nevznikajú tam plesne atď.
Takto , ak postavím mury z tehly o hrúbke 25cm a zateplím to EPS hrúbky 20cm. tak predpokladám že rosný bod vychádza v tom EPS. Ako sa potom odtiaľ stratí ta voda, čo sa tam s ňou deje?
@ladajaskva
dobrý deň.
stále hľadám nejaký vhodný stavebný material ktorý bi som nemusel zatepliť. Čo poviete na tehlu heluz family 44, alebo heluz 50? Keď zoberiem do úvahy že zateplím dobre zákady (10cm EPS), pdlahu (15-20 cm EPS) a strop (25cm mynerálna vlna). Do akéj kategorie energetyckých domov sa dostane moja stavba pri hrúbke obvodových múrov 44cm?
Dobrý den. Každý se nějak mylně zaměřuje na styk stavebního ( nosného ) materiálu a na zateplení, čili na tu styčnou plochu. To je základní zádrhel. Představte si, že ten materiál je pouze jednovrstvý ( třeba Ytong ).
Teď si uvědomte, že v interiéru je jiná vlhkost a v exteriéru také jiná. Ta vlhkost je obsah vody v plynném skupenství. Protože té vody tam je různé množství ( ono to také záleží na teplotě ) , tak to vyvolává jiný tlak vodní páry na obou stranách konstrukce. Čili v zimě je v interiéru vyšší tlak jak v exteriéru a když to aplikujete na tu konstrukci, tak průběh tlaku vodní páry klesá směrem ven, až se vyrovná. Jenže do to vstupuje ještě difuzní odpor materiálu a ten způsobí, že se ty tlaky mohou vyrovnat ještě v té konstrukci. A současně si představte průběh teploty v té konstrukci. Ten průběh je taktéž po klesající křivce. Takže se klidně stane, že na tom styku stěny a zeteplováku je nějaká teplota, ale není tam dostatečné množství vodní páry, které by mohlo kondenzovat, takže se nic neděje. Ty průběhy teplot a vlhkosti jsou u sendvičú jako lomené přímky, zatímco u jednovrstvých materiálů je to pouze přímka. Nicméně, do celého toho posuzování a výpočtu vstupují základní veličiny - výpočtová interiérová teplota a vlhkost podle normy, výpočtová teplota a vlhkost exteriérového vzduchu podle zeměpoisné polohy. Dále do toho vstupují izolační vlastnosti všech zůčastněných materiálů ( pro stanovení průběhu teploty ) a taktéž difuzní odpory všech materiálů ( pro stanovení průběhu parciálního tlaku vodní páry ).
A protože to není zase tak jednoduché, tak se to počítá pomocí nějakých progamů na počítači. Je jich celá řada.
Většinou si je musíte zakoupit, ale jsou k dispozici i demoverze. Předpokládáte celkem mylně, že se ve Vaší konstrukci vykytuje rosný bod. Zrovna v té konstrukci rosný bod není, čili Vám tam nic kondenzovat nebude. Ale je celá řada podobných sendvičů, kde ke kondenzaci dochází a pokud vyhoví výpočtům, tak to nepatrné množství kondenzátu se opět odpaří. A většinou je to směrem dovnitř, protože difuzní odpor EPS je násobně vyšší, jak toho stavebního materiálu. Je jasné, že jsou i konstrukce špatné, kde to kondezuje jak vodopád Niagára a ty nelze použít. Čili nás zajímá ta celková bilance zkondenzované a odpařitelné vody. Já to lépe vysvětlit neumím. Ale pozor, toto nemá nic společného s kondenzací třeba na povrchu vnitřní tabulky dvojskla a pod.
S pozdravem Laďa
@patrikasabi Dobrý den. Já v ohledu tepelných vlastností domů nejsem objektivní, protože podle mě žádná jednovrstvá konstrukce není tak dobrá, jako sendvič. Čili, když někdo odmítá izolovat, tak se připravuje o své peníze. A pokud chce dosáhnout optimalizace ceny a výkonu, tak vždy vyhraje slabá nosná stěna a silná vrstva izolace. Čili, za mě - já k tomu už nemám co říci. Sorry.
S pozdravem Laďa