Kategórie

Najnovšie diskusie

Kde sa diskutuje

Kam som prispel

Sledované diskusie

Sieň slávy

Fórum > Montované domy, drevostavby

Jaké jsou negativa kanadských srubú?

Zobraz úvodný príspevok

moncicik moncicik

Autor diskusie

21.12.2007

Ahooj tak chceme stavět teda nechat si postavit kanadský srub...máte ho někdo? vaše zkušenosti co ano či co ne, jaká jsou negativa.....? Dík

Odpovedať

1 2

…

6 7

9 10

…

15 16

…

galan galan

22.04.2009

Baronesso, zdravím, a vkládám pár linků na polské firmy. Na tom prvním je odkaz na 59 firem! najdete tam firmy, které mají webové stránky i ve slovenštině : Kontakty na polské firmy : http://www.drewnianydom.com/polska/wy... http://www.drewnianydom.com http://www.wakodomy.pl/domy-drewniane... http://www.drewnianydom.eu http://www.fedde.pl http://www.szkielet.com.pl http://www.domzbieszczad.pl/?kat=tech... http://www.misoni.com.pl http://www.wakodomy.pl http://www.naturalnydom.pl http://www.domy-z-bali.com.pl http://www.arcada.com.pl/projekty/kar... http://www.baza-firm.com/ogloszenie.p... http://www.bialowieza.biz/ http://www.domyzbali.baza-firm.com/do... PS: Já osobně bych volil asi firmu slovenskou.

Odpovedať

halford halford

22.04.2009

to Baronessa: přikláním se k názorům pánů Stetla a Galana, volil bych raději firmu ze Slovenska. Doprava na větší vzdálenost činí nemalou částku v rozpočtu a taky případné reklamace se líp řeší... Zde je link na několik Slovenských firem... http://www.azet.sk/katalog/drevene-zr...

Odpovedať

gaby007 gaby007

23.04.2009

Ahoj lidi. Chtěla jsem se zeptat, zda má někdo z vás osobní zkušenost s firmou Dřevotes ze Šumperka??? Díky

Odpovedať

baronessa baronessa

23.04.2009

Dakujem velmi pekne za rady,pan Jelinek,Galan a Halford... Pocula som,ze v Polsku su zruby lacnejsie....tak som sa chcela informovat,ci nahodou nemate niekto skusenosti...A je pravda,ze ma uputala aj cena.Galan,dakujem za vasu ochotu... Dakujem za strasnu kopu stranok,Halford,mame z coho vyberat...a motivovat sa. Pekny den!!!

Odpovedať

tonikkl tonikkl

27.04.2009

Máte někdo nebo vyřizujete si dotaci na dřevostavbu? Co to všechno obnáší a jaké jsou podmínky? Mona

Odpovedať

kanavi kanavi

04.05.2009

ahoj, o dotaci na srubovou stavbu( průměr klád je 35) jsem se informovala, ale neni šance. Podmínky pro dotaci na novostavby jsou velmi přísné. Bylo mi řečeno, že se to vztahuje pouze na nízkoenergetické domy a toto nesplnila ani moje kamarádka, která dostavuje zděný barák,- mají vše zateplené, chtějí dát trojsklo do oken a taky prý jsou bez šance na dotaci. Když jsem poslouchala p. Bursíka, tak to vypadalo , že na dotaci bude mít nárok skoro každý, jen když dobře novostavbu zateplí , ale neni to pravda. Nejlepší je informovat se na lince 800260500.

Odpovedať

kanavi kanavi

04.05.2009

ještě mám dotaz, jestli už máte někdo zkušenost s otvíráním rohových spojů u srubů. Já jsem navštívila několik srubů, kde se již bydlí a skoro všude mají problém, že se jim některé spoje otvírají a doslova jim tudy tahne dovnitř. Je to běžné nebo spíše špatně udělané?

Odpovedať

datel datel

11.05.2009

Ahoj všichni, pročetl jsem si vaši diskuzi...tak pár věcí k tomu... okna jde osadit hned-jak bylo již psáno-nechává se nad oknem volné místo aby stavba mohla sedat a okno neponičila. mezera se vyplňuje izolací, která je mechanicky poddajná a zvýšený tlak sedáním stavby ji nevadí. Jinak co se sedání stavby týče-záležní na tom v jak moc vysušenéme stavu vám přivezou dřevo na stavbu a tedy jak moc bude ještě vlivem sesychání stavba sedat. Dalším hlediskem je druh dřeva. Smrk sedá poměrně hodně. My teď máme tip na firmu, která nabízí srubové stavby několika forem. Jmenují se profiportal a mají dobré web stránky. v Záložce reality a nemovitosti nabízí hrubé stavby tří pěkných projektů za solidní ceny (151m2 za 830,-)

Odpovedať

galan galan

14.05.2009

To : kanavi Při ručním opracování se nevykompenzuje přirozená sbíhavost kulatiny a její možný vliv na konstrukci srubové stěny se vyloučí technologií výroby. První řadu kulatiny seřezáváme v příčném směru do roviny, aby plynule dosedla na horizontální základovou desku. Další řada kulatiny je technologicky opracována tak, aby přesně dosedla na spodní. Čára v podélném směru označující okraj drážky tvoří průnik styčných ploch na sebe navazujících řad kulatiny. Drážku vyřezáváme ruční motorovou pilou a dočišťujeme dlátkem. Po přiložení opracované kulatiny na spodní vrstvu dosednou okraje vyřezané drážky přesně podle realizační projektové dokumentace. V rohových průnicích stěn vyrábíme speciální rybinové spoje, které staticky zabezpečují tuhost a životnost celé konstrukce. http://www.orma.cz/index.php?lng=cz&p...

Odpovedať

datel datel

15.05.2009

To: galan Dělá se vůbec někde (ať už u nás nebo v zahraničí) osazení pero-drážka (nebo dvojité, trojité) u srubových staveb z kulatiny? U roubené stavby z profilů jsem to už viděl ale nejsem si jist zda to někdo u nás takto dělá i u kulatého profilu. Jaký je rozdíl v kvalitě a hlavně těsnosti mezi vámi zmiňovaným opracováním kulatin, které jdou na sebe a profilů založených do sebe na pero a drážku? Nebude třeba 5-10letech na tom lépe spoj pero-drážka u profilu co se týče vzniku spár a snížení tepelně-izolačních vlastností stěny? Co se týče kroucení dřeva při vysychání (např. našeho smrku) - je pro zajištění vzniku spár vlivem kroucení dřeva lepší roubená (pero-drážka) stavba, nebo srubová?

Odpovedať

galan galan

18.05.2009

To: datel Datel: Dělá se vůbec někde (ať už u nás nebo v zahraničí) osazení pero-drážka (nebo dvojité, trojité) u srubových staveb z kulatiny? U roubené stavby z profilů jsem to už viděl ale nejsem si jist zda to někdo u nás takto dělá i u kulatého profilu. Galan: Ano, dělá se to, ale celkové náklady jsou pak samozřejmě vyšší. Správně by se „roubenka“ měla postavit, nechat nějakou dobu seschnout, rozebrat, a pak znovu postavit až u zákazníka. To by však bylo finančně neúnosné, proto každý volí nějaký ten kompromis. Na vaše další otázky je těžké odpovědět, je to velmi individuální. Spíše doporučuji obrátit se přímo na konkrétní firmy. Mají v tom letitou praxi a mohou vám uvést adresy referenčních akcí, kde se nejlépe přesvědčíte o pravdivosti jejich slov  Koukněte alespoň na tyto linky : Dotaz Kučera 13.01.2004 10:47 Chci prosím stavět klasickou roubenku, která má sloužit k trvalému obývání.Jaká prosím musí být použita síla trámů? Nechci již dále používat jiné dodatečné izolace stěn. Za odpověď předem děkuji. Odpověď EM Consult 15.01.2004 14:07 Vážený pane Kučera, současný trend ve výstavbách dřevěných domků je v použití materiálu z kvalitně opracovaných severských smrků nebo borovic. Opracování je tak dokonalé, že při konečné monžáži nevzniknou sebemenší škvíry nebo mezery. Obvodové a nosné stěny jsou řešeny z lepených hranolů 180/130 mm nebo plných frézhovaných hranolů 180/260 mm (šxv). 202/260 mm s trojitým perem a drážkou. Dělící přícky jsou z lepených hranolů 90/130 mm s dvojitým perem a drážkiou. Takto konstruované roubenky se obejdou bez tepelné izolace a přitom splňují i ty nepřísnější požadavky na stavby pro 21.století. Určitě bych doporučoval kontaktovat firmu zabývající se výstavbu srubových domů. S pozdravem EM Consult s.r.o. Ing. Vladimír Vlk http://www.i-ekis.cz/?idp=812 Podle nového zákona musí dům splnit vysoký požadavek na tepelnou izolaci. Pokud by se toho mělo dosáhnout stěnou z jediného trámu, musel by být silný 30 cm a to by stačilo jen na dosažení minimální zákonem požadované izolace. I při síle 30 cm nastává problém, kde nakoupit takové množství tak silných trámů, cena je vysoká. Aby se vyhovělo zákonu, postupuje se nyní dvěma způsoby. Buďto roubenku dodatečně zateplit – což ale nedává smysl, proč potom investovat do krásných trámů? Nebo se do projektu uvede dodatečné zateplení polystyrenem, které se nikdy nerealizuje. Existuje riziko, že stavba nebude zkolaudována. Manipulace s trámy je možná jen technikou, protože trámy váží několik set kg. Má-li mít roubenka v trámech pero a drážku, zvyšuje to cenu, protože je potřeba speciální strojní zařízení. Při běžné metodě tzv. bílé spáry je tato spára detail náročný na přesné zpracování. http://dreveny-dum.realizace-zahrady.... Můžete si vybrat klasický způsob výstavby roubených domů na dřevěné záklopové lišty, na pero-drážku nebo speciální ruční výrobu roubenky - kulatina je opracovaná ze dvou stran přitom vrchní kláda kopíruje spodní, podobná technologie výroby jako u srubového domu (u této technologie počítejte s vyšší cenou za práci a delší dobou výroby). http://www.sruby-roubenky.cz/technolo... Fotogalerie tesařských spojů "Underscribing". Anglické slovo označující způsob zapracování klády do srubové konstrukce. Kláda sedí v rohových sedlových spojích těsně (bez mezer po stranách), zatímco po celé délce na vodorovném styku dvou sousedících klád je asi centimetrová mezera. Ta se díky sesychání rohových spojů (mírné sjíždědení horní klády po šikmých rovných plochách sedlového spoje) postupně zavře. Kdyby metoda "underscribingu", tedy vytvoření vodorovné mezery mezi kládami nebyla použita, otevřely by se vlivem sesychání dřeva rohové spoje, skrz které pak může do interiéru profukovat. http://www.roubenkyasruby.cz/spoje.html Spáry v mnoha podobách Srubové stavby, jejichž nehraněné klády na sebe obvykle dosedají do vysoustruženého žlábku, mívají spáry opatřeny komprimační páskou, nebo se mezi ně vkládá ovčí vlna, která se z obou stran těsní pružnou paměťovou páskou. U trámů opracovaných do tvaru hranolu mohou být spáry mnohem užší. Používá se polyuretan nebo minerální vata, která se z obou stran zakryje dřevěnými lištami. U velmi přesně soustruženého materiálu bývá spoj na pero a drážku, do něhož se ještě vkládá smrková lať. Spáry lze dotěsnit i zabarveným pružným tmelem. Vyplatí se zateplit i střechu a podlahy stejně jako pořídit okna a dveře s minimálním tepelnou prostupností. Na severní straně objektu, kde bývá umístěna koupelna a sociální zařízení, je výhodné přidat tepelnou izolaci, a to obvykle mezi vnitřní stěny s obkládačkami a stavební trámy. http://www.ireceptar.cz/detail-clanku...

Odpovedať

stetl stetl

20.05.2009

to kanavi: Bydlíme dva roky ve srubu a s rohy není problém. A pokud někde vznikne škvírka, přijede občas pan Bernat osobně a utěsní ji. Tomu říkám péče o zákazníka. Přijeďte se podívat. Jan Jelínek

Odpovedať

Článok sa načítava...

radulinka001 radulinka001

29.05.2009

Hezký den ,my chceme stavět roubenku ale vevnitř ji chceme obestavět cihlama (ten tenky ytong...myslím) i příčky bychom chtěli klasicky zděné.Nedovedu si totíž představit, že bych celý život měla žít ve dřevě. Jsem přece jenom ženská a potřebuju pořád něco obměňovat a inovovat, měnit barvy zdi a tak. Máte s tím tady někdo nějakou zkušenost? Děkuji z odpověď.

Odpovedať

stetl stetl

30.05.2009

to Radulinka: Budu mluvit nevážně: Rozumím Vám, chcete pít víno, ale raději si ho nalejete do láhve od rumu. A teď vážně: Milá paní či slečno, do dřeva se stěhuje právě ten, kdo dřevo miluje. Můžete měnit záclony, nábytek, koberce, milence či muže. A to není málo. Ale vůni dřeva, která je ve srubu či v roubence, ničím nenahradíte. A také - pokud ve srubu topíte v krbových kamnech - zažijete rychlé teplo, nikoliv zdlouhavé vyhřívání cihlové zdi. Ale nic proti Vaší volbě. Pokud to tak chcete, je Vám přáno. Jen ty klády tam jsou naprosto zbytečné, to už volte zeď i venku, ať můžete každý rok natírat i fasádu, je tolik veselých a příjemných barev... Jelínek

Odpovedať

datel datel

01.06.2009

Galanovi: Díky za odkazy a informace. Prošel jsem si to a jsem zase o něco moudřejší. Ale zarazil mě text, který říká, že obvodové stěny z 260mm dřevěného profilu splňují nejpřísnější normy souč.prostupu tepla pro stavby 21.století. To mi příjde jako špatná informace,protože pokud dle dnešní normy má být minimální hodnota součinitele prostupu tepla U pro obvodovou zeď 0,38 (W/m2.K), pak mi podle výpočtu vychází, že by obvodová stěna musela mít tloušťku cca 520mm, aby normu splnila (bez uvažování oken, nehomogenit a tepelných mostů). Dnešní výrobci srubových a roubených staveb staví z hranolů/kulatin od cca 200mm do cca 350mm tloušťky. Pak by mi ale v porovnání s normou chyběla zhruba polovina stěny. Zde potom vznikají 2 otázky: 1. Proč jsou tyto informace šířeny po internetu i když nejsou pravdivé? 2. Jak vyřešit elegantně to, abych měl srubovou stavbu a přitom splňovala tyto požadavky? Nad tímto už nějakou dobu uvažuji a samozřejmě nejlepší řešení je "sendvičová srubová stěna"...tedy kulatina-izolace-kulatina. Ovšem dělat tohle řešení z celé kulatiny vevnitř i venku by bylo finančně neúnosné. Nejlepší by tedy bylo použití "půlených kulatin" tak, aby byl vzhled zachován jak zvenku tak zevnitř, všude byl přírodní materiál a izolace mezi stěnami (ovčí vlna či foukaná celulóza) zajistily dostatečnou tepelnou izolaci. Je vůbec nějaká firma, která se takovouto konstrukcí zabývá? A má vůbec smysl tohle řešit? Jsem člověk, který má rád přírodu a rád by jí tedy ulehčil. Na druhou strany bych chtěl bydlet opravdu ve srubu...tedy stavba by tak měla vypadat a vtřní klima by mělo být také opravdu srubové. Jen pro informaci-jednoduchým výpočtem jsem si spočítal, že kdyby mi firma podélně napůlila kulatiny 350mm a stavba by měla vnější a vnitřní stěnu z půlkulatin, potom by splňovaly stěny dnešní požadavky, kdyby byla skladba stěny následující: 1. půlkulatina o střední tloušťce cca 150mm 2. ovčí vlna o tl.60mm (prodává se jen 40 a 80mm) 3. půlkulatina o střední tloušťce cca 150mm Je to sice zločin kvůli 5cm ovčí vlny srubovou stavbu takto zkomplikovat, ale holt - ovči vlna má přece jen cca 4-5x lepší izolační vlastnosti než dřevo. Samozřejmě-pokud by se člověk do takového kroku pustil, bylo by efektivnější udělat z takového srubu minimálně srub nízkoenergetický nebo pasivní (tedy-dát tam více izolace, když už je stěna takto dělená). Co vy na to? Jak tyto informace vnímáte? Je to podle vás hloupost? Vím, že naše normy trochu přehánějí s čísly, protože u nás není takové podnebí jako např. v Norsku, kde se tak mohutné domy nestaví.

Odpovedať

datel datel

01.06.2009

Radulince: p.Stetl má naprostou pravdu. Raději udělejte zděnou stavbu komplet tak jak je zvykem. Pokud si stojíte za vnějším vzhledem ze dřeva a vnitřkem zděným, potom bych doporučil udělat místo fasády falešné roubení z desek - finančně vás to nezrujnuje a bude to plnit přesně funkci, kterou chcete. Kdybyste to obeskládali kulatinami, zaplatili byste za to šílené peníze a dřevo by hořce zaplakalo za účel, pro který bylo použito.

Odpovedať

morrell morrell

01.06.2009

datel Nějaké odbornější pojednání k výpočtu součinitele odporu tepla U je na http://www.okpyrus.cz/sruby/realizace..., odkazy jsou uvnitř textu. Btw. také jsem se nemohl dopočítat, ale vzhledem k tomu, že sruby se stále staví, asi se to do normy "tak ňák" vejde. :-)

Odpovedať

datel datel

03.06.2009

Morrellovi: No,tím se právě nesmí člověk nechat přesvědčit. Svoje výpočty jsem si pro jistotu nechal dvěma odborníky prověřit (i když to není vůbec složitá záležitost) a naprosto odpovídají realitě. Faktem je totiž to, že jsou 2 druhy lidí: jedni, kteří tomuto tvrzení věří aniž by se trochu více informovali a potom Ti, kteří to ví a se skutečností se smíří protože chtějí bydlet ve srubu. No a já bych rád zvolil třetí cestu-tedy srub jak zvenku tak zevnitř ale zateplený pokud možno přírodní izolací.

Odpovedať

morrell morrell

03.06.2009

Datlovi Máš určitě pravdu, komu se srub zalíbil, hledá hlava nehlava cestu, jak v něm žít. Nedělám si iluze, že by byl klasický srub, alespoň co se týká tepelného odporu stěn, nějaká nízkoenergetická stavba. Je mi ale stále záhadou, jak projekt může splnit zákonnou normu. Tuším, že se to řeší kvalitními výplněmi otvorů (okna, dveře), lepším zateplením střechy a štítu, zkrátka všude tam, kde to jde, a stavba se pak posuzuje jako celek, takže se to snad do té normy nějak napasovat dá. Může mi to někdo potvrdit? Co se týká budoucích skutečných nákladů na vytápění, budeme to řešit přitápěním v krbu nebo v krbových kamnech, v chladném období po příchodu domů zatopíte a ve srubu je brzy, narozdíl od klasických zděných staveb, teplo. Jako hlavní zdroj tepla plánujeme tepelné čerpadlo, které udrží za rozumné peníze rozumnou teplotu, v největších mrazech přitopíme v krbu (pozemek je u lesa, levného dříví snad bude dostatek), případně, a snad jen vyjímečně, zvítězí lenost, a necháme sepnout elektrokotel, integrovaný v tepelném čerpadle. Oproti nízkoenergetickému domu vyšší náklady na vytápění nám ale vyváží ta dřevěná krása doma a zdravé klima, podle nás to za to stojí, je ale jasné, že co člověk, to jiný pohled. No, tak to vidím teď, kdy stavbu plánujeme, jaká bude realita, ukáže až čas... :-) K tvému nápadu s dvojitou stěnou: Viděl jsem něco takového, i když z dřevěných hranolů, na výstavě Dřevostavby v Letňanech (firma Moravia Wood, mezeru plnili tuším korkovou drtí nebo něčím takovým), přišlo mi to tehdy jen tak od oka docela drahé, mám obavu, aby se to ve srubové verzi neprodražilo o víc, než se ti může úsporou na topení v rozumné době vrátit zpět, ale nápad je to určitě zajímavý a držím palce. :-)

Odpovedať

datel datel

05.06.2009

Morellovi: Heh-díky za podporu. Nedokážu konkrétně u každé stavby odpovědět na to, jak můžou sruby splnit zákonnou stavbu...ale podle mě jednoduše nemůžou. Jednoduchým výpočtem je jasné, že má stěna cca poloviční tloučťku, než potřebuje. I kdyby se použila ta nejlepší okna co jsou na trhu, určitě bude součinitel průchodu tepla stěny s oknem větší, než u stěny bez oken (tey větší ztráty). Potom připadá jen možnost zateplit podlahu a strop...ale těmito plochami se nedá celkový výsledek (součinitel prostupu tepla) celé stavby v žádném případě dohnat. Dle mého názoru to je tak, že buď lidé staví s tím, že dům normu nesplňuje, anebo mají naprojektovánu dodatečnou izolaci a vnitřní obklady (sádrokarton apod.), ale nikdy ji nerealizují (v projektu jsou tyto položky pouze estetickou záležitostí pro byrokracii). Co by mě zajímalo-jaká se nechává mezera mezi jednotlivými kulatinami při realizaci hrubé stavby? Po seschnutí dřeva by měly kulatiny dosednout na sebe a pak by měla být stavba těsná jak v podélném styku klád tak v rohových spojích. Co ale nevím je mezera, která se mezi kládami nechává. Počítá se jako procentuelní část z výšky (průměru) klády?

Odpovedať

datel datel

05.06.2009

Jeste tak koukám na provedení srubu a zajimalo by me,jaký je "nejvhodnejší" druh spoje (rohového a podélného). Je jich celá řada ale nedokážu si představit, které z nich jsou dobré a které ne. Nevíte někdo? A co ještě-jak jsou spojeny (zajištěny) vertikálně klády v místech oken a dveří? To přece nemůžou ležet jen tak na sobě, ne? Představoval bych si uprostřed stěny nějakou svislou drážku a alespoň zajištění perem (dřevěným profilem). Jsou nějaké fotky? Hledám a u reálných stavem nenacházím-pouze u obrázků systémů staveb

Odpovedať

stetl stetl

07.06.2009

to Datel: nejlepší je napsat panu Bernatovi (bernatv@seznam.cz") a zeptat se ho, jak to dělá. Myslím, že to je lepší, než se dohadovat. Jan Jelínek

Odpovedať

datel datel

08.06.2009

Jo, to bych mohl. Díky za kontakt. Stejně se chystám napsat několika firem o nabídku. Btw-už jsem vám zkoušel 2x volat, že bychom se se snoubenkou zastavili a podívali se, jak vám to postavili, ale nedovolal jsem se-platí ještě to vaše číslo?

Odpovedať

stetl stetl

08.06.2009

to datel: platí, ale mám tady špatný signál a byl jsem na dovolené. Lepší je mail: stetl@centrum.cz Jste samozřejmě zvaní, rád udělám kafíčko a prohlídku plus odpovědi na cokoliv Jelínek

Odpovedať

kanavi kanavi

09.06.2009

nevíte někdo, čím obrousit srub před nátěrem. Bude nám to dělat kamarád, ale nevíme co použít, aby stěny byly pěkně hladké. Jestli rozbrusku a na to nějaký kotouč a jaký? Máte s tím někdo zkušenosti? Dík za rady

Odpovedať

stetl stetl

09.06.2009

to kanavi: opět - napište mail panu Bernatovi, buď poradí nebo odborně udělají. Jelínek

Odpovedať

kubas1 kubas1

09.06.2009

Tak koukám, že pan Bernát asi nebude dělat nic jiného než odpovídat na dotazy. Na stavění domů už mu asi čas totiž nezbyde. :-) To určitě jako majitel firmy bude mít velkou radost. Co se týče obroušení. Tak nejlepší je vzít brusný papír hezky do ruky a brousit a brousit :-)) Kanawi: záleží na to v jakém stavu obroušení klády jsou. Pokud jsou hrubé, tak je nejjednodušší vzít vrtačku a do ní dát gumový kotouč s brusným papírem číslo tak 60. Na jemnější vybroušení č 120 a pokud to chcete mít luxusní tak 240 a to asi už jen v ruce.Ta se totiž přizpůsobí tvaru klády. Rozbruskou uděláte rovné plošky a podle mého to není ono. Záleží hodně na tom jaké máte požadavky. Někdo obroušení moc neřeší a jen to přejede od velkých nerovností.

Odpovedať

datel datel

11.06.2009

Projíždím si fotografie výstavby srubů a stále mi není jasná jedna věc-oni nejdříve postaví všechny stěny plné a pak až do nich vyřezávají otvory pro okna dveře anebo už skládají na sebe přesně nařezané klády tak, že otvory vyřezávat nemusí? Uřrčitě to někdo budete vědět. Navíc mi pořád uniká trošku to, jaké se běžně používají rohové spoje. Našel jsem několik fotografií na internetu, některé jsou i detailnější ale pořád nevím, které z nich se používají u nás a jak do sebe zapadají. A ještě navíc-pokud vím tak se při tvoření hrubé srubové stavby dělají spoje tak aby klády na sobě neležely ale byla mezi nimi jistá mezera pro možnost sedání. Když se ale dívám na hromadu fotografií tak mi přijde, že žádnou mezeru nevidím...ty klády na sebe sednou už při sestavování hrubé stavby u dodavatele?

Odpovedať

stetl stetl

11.06.2009

to Kubas: Vaše starosti bych chtěl mít! stetl

Odpovedať

kubas1 kubas1

11.06.2009

Nebojte, starosti si nechám pro sebe a Vám nechám pana Bernáta. Jistě s pilou čarouje jako nikdo jiný a je bezesporu schopen všem zámjemců postavit kvalitní dům.... Co se týče oken, tak to srubaři dělají různě. Velké otvory se většinou už vynechávají při stavbě a menší vyřezávají až na místě u stavebníka. Při sestavování srubu jsou úmyslně mezery až několik centimetrů mezi kládami. Nejdříve musí klády sesedat v rozích a pak dosednou i podélně. Klády nemusí být ani sesedlé při stavění na místě u stavebníka. Je to proces, který trvá několik týdnů až měsíců, aby se zakryly mezery. Úplně sednutí trvá několik let. Viděl jsem i sruby, jejiž klády i po několika letech nesedly na sebe. To je pak špatně odvedená práce. K.