Ahojte,
zaklady pre prizemny dom rozmeru 10,5x9 m budu riesene formou zelezobetonovej zakladovej dosky. Stavba je projektovana ako pasivny dom, z tohto dovodu bude zakladova doska odizolovana formou troch vrstiev XPS o celkovej hrubke 300 mm. Otazka: kedze samotna zakladova doska bude odizolovana XPS a za predpokladu dokonalej betonaze zakladovej dosky s minimalnymi rozdielmi v nerovnosti je mozne vynechat poter a plavajucu podlahu, pripadne dlazbu ukladat na samotnu zelezobetonovu dosku. Tzn odpadne pouzitie poteru, pripadne tepelnej izolacie pod poterom.
@jan45
Ak som to spravne pochopil, diskutujuci, ktori tu prispievaju a zakladovu dosku postavili na penovom skle nedosiahli dostatocne podmienky pre tepelnu izolaciu.
Ake su to podmienky?
@stavitelsk musíte počas celej životnosti izolácie zabezpečiť vlhkosť blížiacu sa k nule (to je vlhkosť bublín v skle), do priestoru skla sa nesmie dostať voda, ani skondenzovaná, etc. Niekde to sypú na fóliu, ale uzavrieť sa to nedá, ak sa má násyp zhutniť na únosnú vrstvu,hrozí prederavenie fólie. Izolácia z penového skla by bola účinná, keby sa robila z kvádrov spájaných vodotesným pojivom. Zatiaľ som nič také nevidel. Mleté penové sklo je odpad z výroby rezaných dosiek a je to ľahčený štrk vhodný na zásypy. Zásyp strechy by bol dobrá izolácia.
Aj zásyp koreňovej čov by bol dobrý,ale je to drahé.
@stavitelsk vzduchotechniku vyuzivat na kurenie podla mojho nazoru nie je vhodne - tepelna pohoda. Vedel by som si to predstavit v nulovom dome. V pasive na zvazenie. Vo vsetkom inom urcite nie. Len si predstav akymi objemami je ptorebne vetrat, alebo akymi teplotami, aby sa dodalo potrebne mnozstvo energie. Spajat vetranie s kurenim podla mna nie dobry napad. Natiahnutie potrubia je otazka par eur.
Penove sklo, tak ako pise @jan45
@dominik_boksansky
V sucasnom dome mam podla vypoctu vykon zdroju vykurovania 1200 W. V dome su nainstalovane infrapaneli, ale 75 % casu kurim vzduchotechnikou, ktora ma 1000 W dohrev. Dom nemam idealne otoceny, najviac okien je na JV mozno aj preto mam 10 kWh na m2. Praveze ten komfort kurenia takymto sposobom mi vyhovuje, pri podlahovom kureni je tam mnoho prvkov navyse (rozvody, ohrev a pod).
@stavitelsk tak ale potom by len 15cm urobilo povedzme 2kWh/m2/rok navyse a stale by to bol pasivny dom :), pritom by kurenie stalo 25€ rocne navyse a tych 9cm eps neo navyse je rozdiel v cene tak 500-600€ pri 100m2,,,
@majkoj Praveze paivny by uz nebol, ta hodnota platila pre povodny vypocet na hranici EPD 15 kWh. Po mensej uprave izolacii a teste vzduchotesnosti to bolo vyslednych 10 kWh. Realna hodnota prvy rok budezrejme este nizsia
@jan45 "@stavitelsk ešte trochu fyziky. Izolácia bráni prestupu tepla. Teplo prestupuje z vyššieho do nižšieho stupňa. Šíri sa všetkými smermi, ale smerom nahor viac asi o 10%. Smerom dolu obrátene.
Pri súhlase s týmito pravidlami pri rozdiele ext. -int. 40°C použijete 20cm obklad fasády (izolačnú schopnosť steny zanedbáme), t.j. cca 1cm PS/2°C. Teplota pod podlahou sa uvádza 5°C, ale aj 10°C, prikláňam sa k 10°, nikdy som v pivnici nenameral menej. Takže rozdiel teplôt je cca 30°C. Zníženie toku smerom nadol zanedbáme. Pri predtým použitom výpočte sme dospeli k hodnote 1cmPS/2°C, takže do podlahy by malo stačiť 15 cm."
Asi som to nepochopil. Tak povedzme ze ext -20C, int 20C, to je ten spominany rozdiel 40C. Ked ratame s 10C pod podlahou, tak rozdiel int - ext by mal byt 10C, nie 30. A tym padom do podlahy by malo stacit 5cm, ci?
@ultrarecall "Asi som to nepochopil. Tak povedzme ze ext -20C, int 20C, to je ten spominany rozdiel 40C. Ked ratame s 10C pod podlahou, tak rozdiel int - ext by mal byt 10C, nie 30. A tym padom do podlahy by malo stacit 5cm, ci?"
Problem je v tom, ze teplota podlahy nieje 20C, ale pri casto pouzivanom podlahovom kureni podstatne vyssia, cca 25 az 28 (v lepsom dome je potrebna nizsia teplota podlahy), pri slabo izolovanych, najma starsich domoch, aj viac.
Zaroven, pri slabo izolovanych zakladoch je teplota pod doskou uvadzanych 10C len tak v strede dosky, pri kraji ledva nepremrza...
@jaro_v to tiez nie je pravda, uz som tu postoval seriozny vyskum z ciech, kde postavila univerzita pasivny dom so sondami a aj pocas mrazov a pokryvky snehu tam bolo az 12 stupnov, kde vlastne do znacnej miery to rozhadzalo realitu a teoreticky vypocty... . cize @jan45 ma pravdu. odkukanu z praxe a tu je to teraz len empiricky dokazane :)
zo zhrhnuia
- teplota v zemině i pod velmi dobře tepelně izolovanou podlahou (mimo její okrajové části) je během celé otopné sezóny relativně vysoká (+ 10 °C) – to odporuje teoretickým výpočtům (na základě řešení 2D nebo 3D teplotního pole), kdy mohou teploty pod takovým typem podlah vycházet i záporné
- podlaha tu spíše než konstrukce, přes kterou dochází k dotaci tepla do zeminy, působí jako tepelný izolant, který brání ochlazování zeminy z venkovního prostředí.
- nejvýrazněji se projevuje rozdíl mezi teorií a skutečností na modelu podlahy se zeminou s adiabatickou hranicí podle [2] – u dobře tepelně izolovaných podlah vychází teoretická teplota pod středem podlahy cca – 7 °C, zatímco ve skutečnosti je tu teplota cca + 11 °C - to je rozdíl 18 °C !!!
- na teplotu v zemině pod okrajovými částmi podlahy (cca do vzdál. 1,5 m od vnějšího líce stěny a do hloubky 1 m pod terén) se projeví změny teploty venkovního vzduchu trvající v řádu dní (min. 1 až 3 dny) – hodinové změny teplot v rámci 1 dne nemají vzhledem k tepelné setrvačnosti zeminy žádný (anebo jen minimální) vliv.
zhrnutie tu
http://stavba.tzb-info.cz/prostup-tep...
pozri si detailny report tu
http://www.vyzkumneinovacnicentrum.cz...
@jan45 prosím vás spravili sme 21 m 2 dosku 15 cm v piatok,večer sme to poliali zakryli foliou,polievame ráno,večer,kedy to máme odšalovať?počko je u nás cca 25 c,prší málo,za aký čas to napenetrovať a kedy nalepiť ipu? na toto pôjde drevený domček na náradie+terasa zakrytá s vírivkou.Dať niečo okolo platne z bokov zo spodu?na to ešte spravíme cca 5 cm poter,tento 5 cm poter sa musí spraviť v kuse,alebo môže byť po častiach?lebo to sa bude robiť miešačkou.ďakujem za odpoved.
ak je betón na pritlačenie prstom tvrdý, dá sa odšalovať (opatrne) nepenetrovať, (je to správne bez a) položiť pásy, pásy zlepiť, pokračovať. Ak použijete na oddelenie častí dobré vodítko, dá sa betonovať na viackrát, spoj nevadí, dlažba prekryje
@jozopan Dakujem, nejak som si tu vasu izolaciu nevsimol v prispevku...Aku mate hrubu zakladovu dosku?.Zaujimalo ma ale,ako to teda funguje, ked musite nahrievat take mnozstvo betonu pod kurenim?.nie je nabeh kurenia potom velmi dlhý a naopak? Skuste mi to prosim v kratkosti opisat.