@mio23 Ahoj. Mio, takových systémů typu " LEGO " je celá řada. A bylo by spíše s podivem, kdyby byl jenom jeden. Naštěstí je celá řada lidí, kteří chtějí spořit a neutrácet zbytečně své peníze. Tento dům stojí v Břeclavi. Odkaz :
http://pasivnidomy.rajce.idnes.cz/PAS... A mě se celkem líbí. Už jsem ho několikrát obhlížel. Někdy si tam zajedu k Číňanovi na oběd a je to kousek od něho.
Ahoj Laďa
@ladajaskva to poznam, je to skratka parada... u nas to neprejde, lebo kazdy stavba povie ze to sa u nas v tak chladnych podmienkach nemoze robit, u nas iba pasy.. a tak MAM PASY ale nastastie po svojom... cize zateplene pasy...
Ak som správne pochopil tak to je len zakladova doska polozena na stiahnutej ornici(laicky). Čo tam robí pevnosť domu aby sa celý neposunul na koniec pozemku.
JA velmi tomu polystyrenu pod zakladovu dosku neverim. By som chcel vediet ako bude vyzerat po X rokoch ked bude ta tarcha domu tlacit na tu hmotu a sadat. Teoreticky dojde k znizovaniu objemu vzduchu a zhorseniu izolacie, predpokladame nic dramaticke ale ja neviem, to uz by som skorej montovany dom na betonovych patkach a izolovat od spodu klasicky.
@oscipovsky Vyzera ze to vykazuje znamky velmi tazko rozlozitelneho materialu v prirode.. odhadujem to na 200-400 rokov.. mozme sa stavit lebo tu nebudem :-D XPS sa vyraba tusim od roku 1960 ?
V USA sa XPS ava aj pod dialnice.. neviem ci to ne ma 1 meter na vysku.. nemusia az tak zhutnovat podklad co som pochopil vyhody .. na nestabylnym mocaritych a neviem akych podach to vykazuje dobre vlastnosti...
@dodik85 Dobrý den. To je otázka do diskuze. Já mám takový dojem, že to nic laciného nebude a muselo by se to konkrétně spočítat na stavbu Vašeho domu. Musí se také vzít v úvahu únosnost zeminy pod domem, celý stavební systém a spousta dalších věcí. Jedinné, co bych si troufl říci je, že si myslím, že založení na desce, která leží na XPS bude asi lacinější, jak na pěnoskle. Nicméně, čím více se zavrtávám do různých diskuzí, tím více se kloním k názoru, že z hlediska tepelných ztrát je ideální postavit přízemní bungalov s vnitřním zateplením, kde se dá lehce dosáhnout téměř dokonalého zateplení bez tepelných mostů ( když vyloučíme změny tepelných toků v rozích a koutech ) . Podle mě je to řešení jednoduché, laciné a blbuvzdorné. Princip je jednoduchý : postavím nějaký větší bungalov třeba ze bednících tvárnic na železobetonovou desku ( případně klasicky na základovou desku na základových pásech ). Stěny zateplím z vnitřní strany pomocí nějakého šedého EPS ( lambda 0,032 ), podlahu tak 40 cm EPS 100 Z a strop kolem 50 cm minerálu ( lambda 0,03 ). No a dovnotř vestavím byt systémem suché výstavby SDK. Dá se to vestavět i pomocí Ytongu, Porfixu a pod.....
S pozdravem Laďa
@mio23 Ahoj. Mio, já jsem v tomto směru celkem jistý, že to, co platí dneska, tak bude platit i na mnooooooooho let. Čili, když EPS, XPS a PU jsou stabilní při určitých podmínkách, tak tato stabilita bude při zachování těch podmínek skoro věčná. Nějaké vytlačování vzduchu z těch bublinek naprosto vylučuji, protože ten vzduch tam není v žádném případě nějakou funkci mechanickou. Čili, není to pneumatický prvek, který je závislý na tlaku vzduchu uvnitř. Ta pevnost je přece dána těmi perličkami a jejich stěnami. Čili, když tam bude působit tlak do povolené hranice, k dalšímu ztlačení nedojde. Rozpad polystyrenu neprobíhá samovolně, ale na základě působení nějakých vnějších vlivů. A nejškodlivější je UV záření a vysoká teplota nad 70 °C. Čili, když ho zabuduješ někam, kam nemůže čert, natož bába, tak je tan asi na věky. Amen.
PS. Sekal jsem po 22 letech do zatepleného stropu díry pro VZT a EPS pod potěrem byl ve stádiu, jak jsem ho tam dal. A taktéž hromada EPS na půdě, která tam ležela taktéž zmiňovaných 22 roků byla pouze zaprášená.
S pozdravem Laďa
@mimms vyzera to fajn aj jednoducho a ako najvacsiu vyhodu oproti penosklu vidim v manipulacii a isto sa to zmesti na nakladiak kdezto na penoklo treba aspon kamion. Otazka je ci posobenim UV ziarenia ten XPS nedegraduje.
@fricko Ci nakladiak alebo kamion - to by som az tak neriesil. Tieto skladacky su fajn, pokym dom ma vsade prave uhly. Ked ma niektore mury ine ako 90-stupnove, uz sa to musi na mieste rezat a upravovat. Nehovorim, ze sa to neda, ale moze to byt tak trochu problem.
@mio23@ladajaskva EPS a XPS môžu byť chemicky stále, ale v prípade domu postaveného na 20 cm tohto materiálu by som sa asi skôr obával hlodavcov a podobnej "hávede". aby tie domy nedopadli ako tie v USA, rozožraté termitmi a podobne. Bolo by to asi potrebné zboku obaliť naozaj pevným materiálom.
ale to iba na okraj.
oveľa viac sa mi natíska otázka a stále sa vynára pri takto dokonale riešených domoch - vyzerá to ako stavebno - technicky super vyriešené, ale aký má význam postaviť dom s celým plášťom s odporom možno R 0,1 (strielam), keď sú na ňom také obrovské okná s R možno 0,5? kde je logika? Načo potom vychytávať tepelné mosty a mostíky? Viem, solárne zisky ..., ale tie sú iba za určitých podmienok a nie zrovna v zimnom období. Aká je na to odpoveď? Teraz naozaj nerýpem, ale ma to seriózne zaujíma. ďakujem
@martin1212 no jedna vec su uniky oknami, ktore musis mat hlavne kvoli svetlu a druha vec su uniky a tep mosty cez ostatne konstrukcie- steny, strecha, podlaha. Cize treba lapat teplo kde sa da( strecha, steny, podlaha) a kde sa neda( okna), tak tam to aspon minimalizovat.
@martin1212 Dobrý den. Nelze všude hledat logiku a srovnávat nesrovnatelné. Okno je specifický kousek domu, který především plní funkci osvětlení interiéru. A z tohoto pohledu je stejně jako u ostatních konstrukcí žádoucí snižovat úniky tepla i v okně. A účko okna kolem 0,5 je velmi dobrý výsledek, i když je asi tak 5 x horší, jak je to u osatních konstrukcí. Ty ale nemusí být průhledné. Takže jedinna logika je snižování tepelných ztrát všude, kde je to možné. Jiná logika, která by náhodou srovnávala všechny konstrukce, bez ohledu na jejich použití a na jejich uplatnění je postavená na hlavu. Sen každého minimalisty je udělat okno se stejnými parametry, jako je to možné u ostatních konstrukcí.
A v SSSR se to podařilo již v roce 1917, když aurora vystřelila z kanónu salvu - přizpůsobili konstrukce domu skvělým parametrům oken zasklených jednou tabulkou. Tehdy začala éra pasivity, čili i výstavba pasivních domů. :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D :-D
S pozdravem Laďa
@ladajaskva ale mne pomáha ak v tom čo robím vidím logiku :-) ani v koši neudržím vodu dlhšie ak prúty sú trikrát hrubšie, ale otvory medzi nimi zostanú rovnako veľké. :-) :-) Preto trochu pochybujem o efektivite izolácie pod domom z vášho linku, keď má také obrovské okná. Ak zlepšujem izoláciu na múroch a inde, úmerne by som mal zmenšovať okná, napr. dom blacksr. To je aspoň môj názor. Beriem samozrejme, že znižovanie potreby tepla má zmysel a je dôležité, je ale zrejme opodstanené len po určitú úroveň vzhladom na ostatné konštrukcie.
Možno ma práve napadol jeden dôvod - plášť s R 0,1 má význam do budúcnosti, keď sa okná budú blížiť k tejto úrovni, staré sa dajú sa vymeniť a budeme vysmiaty. Nie? ;-)
@martin1212 Dobrý den. Zde vidíte, že i když by logika měla vycházel z reality, tak u Vás vychází z pocitu a Vy na základě pocitu zbytečnosti nějakého opatření hledáte logické argumenty ke zdůvodnění své teorie. Nicméně, kdybyste se zeptal, za jak dlouho se nějaké opatření vrátí, tak to je otázka naprosto legitimní. Pokud horizont nějakého opatření přesáhne prostou dobu návratnosti horizont životnosti toho optaření, tak logicky nemá ekonomický smysl. Ale z ryze energetického hlediska logicky smysl má, protože fakticky přinášní úsporu. Takže jde vždy o úhel pohledu a tok myšlenkových postupů od někud někam. U mě skoro u všech opatření zase doba návratnosti přesáhne životnost mého já, přesto jsem se do rekonstrukce domu a snížení energetické náročnosti pustil. A zase to má nějakou logiku - peníze podléhají znehodnocení, ceny energií stoupají, takže jsem to logicky bral jako bezpečné opatření, že o prachy nepřijdu, inflace je neznehodnotí a logicky o nic nepřijdu, navíc získám lepší kvalitu bydlení. :-D
S pozdravem Laďa
@ladajaskva to všetko beriem, každý sa rozhoduje na základe niečoho, to platilo aj u Vás a platí alebo bude platiť aj u mňa. nie som ten typ, ktorý si stojí za svojim a názor nikdy nezmení. ako som už písal inde, nakoniec sa rozhodnem svoje 44 cm múry zo supeizolačnej :-| tehly zatepliť - na základe info z tohoto fóra.
nemyslím si ale že vychádzam z pocitov a pýtam sa tu, keďže je to verejné fórum aj za iných, ktorým to možno tiež vŕta v hlave. Je to pocit, keď si myslím, že je zbytočné dosahovať na dome R 0,1 plášťa, keď okná s R 0,5 - 0,6 tvoria 20% jeho plochy? Nie je to legitímna otázka? Zatiaľ mi nikto nedal odpoveď do akej miery, do akej hranice má takéto zateplenie ešte zmysel hnať a od akej hranice je to už zbytočnosť. U niektorých konštrukcií, ako píše mimms to určite zmysel má, keďže ich už v budúcnosti nezmením, alebo by to bolo veľmi drahé.
@ladajaskva áno ďalšia vec je návratnosť ako hovoríte. ak sa o 10 rokov rozhodnem okná vymeniť za nové s R, pardon U 0,3, tak ďalších 10 - 15 000 EUR sa mi tak ľahko v podobe ušetrenej energie nevráti. Niektoré rozhodnutia možno nie sú len o návratnosti (presvedčenie, svetonázor...) ale keď mám minúť svoje ťažko zarobené peniaze, tak aj hej. Ale to sú len úvahy, ja s nikým nebujujem, s nikým sa nehádam.
mimms Niečo iné je, urobiť okná pre krásny výhľad, mať presklenú stenu je skrátka super. Ale potom si možno urobím pasív len pre ten pocit že ho mám a neriešim, že mi 80% strát tvoria úniky cez mega okná
@mimms Dobrý den. Tak zjednodušený pohled nelze uplatnit, protože laik netuší, co jde, co nejde, a kolik to stojí, aby to, co nejde, šlo. Čili není to jednuduchá holá věta. Je to drama s mnoha kapitolami a obyčejný laik, který ani nemá dostatečnou sumu peněz je odkázaný na podrobné studium, na podobné diskuze, jako jsou na MS, na TZB a pod., nebo se na všechno vyflákne řekne zadání a všechno si nechá udělat na klíč. Nemohu se v žádném případě ztotožnit s Vašim výrokem : ..................... v podstate kazdy z nas by mal stavat to , o com je sam presvedceny...., protože to je spíše o víře. Ale jak kdo dospěje ke svému rozhodnutí, je jeho svobodná vůle. Jestli se nebude řídit aspoň zdravým selským rozumem a nebude elementárně počítat a brát v úvahu všechny možné souvislosti, je mě jedno. Ale nesmí se divit, že mu něco nevyšlo podle přání, protože si to předem nespočítal, nebo tomu nepřikládal takovou důležitost a pod. A u pasivních domů se musíme bavit o řešení všech detailů a je jich o něco více, jako u domů ostatních. A na samém začátku musí být jasno, co stavebník vlastně chce, a ne že to bude v průběhu diskuze pořád něco měnit, zpochybňovat a znevažovat. Kdo chce pasivní dům, tak se tomu holt musí podřídit. A tím teď myslím třeba ta okna Uw= 0,5 do stěny U= 0,1.
PS, netuším, proč by se taková okna měla po 10 ti letech měnit ?
S pozdravem Laďa
@ladajaskva Ja s tym vyrokom @mimms zase suhlasim. Aj @mio23 ako aj @blacksr su presvedceni o svojich rieseniach. Ale to neznamena, ze kazdy musi dospiet k rovnakym (alebo podobnym) rieseniam ako oni. Ja napr. uznavam, ze TC je drahsie ako blacksr-ino riesenie, co sa investicie tyka. Uvazoval som nad tym - napriek tomu som sa rozhodol pre TC, a to kvoli o nieco nizsim prevadzkovym nakladom, lebo je to pre mna schodnejsia cesta a viac mi vyhovuje.
@mom3 Dobrý den. Já nevím, jaké podmínky řešení energetického hodnocení baráku si stanovujete a jaký cíl, jako výsledek, sledujete. Mě zajímá globální řešení, kdy na straně jedné je projekt domu s nejmenší možnou tepelnou ztrátou, na straně druhé minimalizace investičních nákladů zarámovaná finančními možnostmi normálních lidí, na další straně je to jednoduchost stavby, aby se dala skoro celá postavit svépomocí, na další staně je to vyřešení všech problémů již ve stádiu projektu a další straně je to perfektní provedení celého díla. Čili, kdo souhlasí se zkratkovitým řešením, které není podloženo detailním probráním a vyřešením těch stovek prkotin, tak jednoduše postaví barák. Kdo se s tím vyhraje a to jak postránce teoretické, po stránce přípravy a následné realizace, tak také postaví barák.. Viditelný rozdíl asi nebude. Ale technické parametry toho druhého budou úplně někde jinde a investičně to vyjde stejně. A jistě každý uzná, že stejný barák je možno postavit jak za 80.000, tak za 120.000 Euro.
S pozdravem Laďa