Vo vedľajšej obci som si všimol realizáciu nadstavby starého rodinného domu. Dom je stavaný z kameňa, pojivo medzi kameňmi je hlinená mazanina. Z domu zhodili pôvodnú strechu a rovno na pôvodné obvodové múry nadmurovali tri rady tvárnic, na vrchu spravili veniec a na to položili strechu. Mne sa to zdá celé také doosť čudné... nebolo treba na pôvodné múry najprv spraviť po celom obvode veniec a až na ten nadstavať tri rady tvárnica na vrch spraviť ešte jedne veniec a položiť strechu? Poprosil by som o váš názor a hlavne o vysvetlenie či a prečo je to správne tak, ako to stavajú. Ďakujem.
@jamk1 Akú silu by zachytával spodný veniec? Fyzika zo základnej školy. Vrchný veniec zachytáva silu krokiev, ktoré chcú vybúrať múr smerom von, ak dobre vidím.
Nie som stavbár, ale predpokladám, že na tom starom múre majú veniec. Veď tam musia mať strop. Aj keby nebol veniec, tak v podstate len potiahli múry vyššie a ukončili to vencom. Podľa mňa to tak môže byť.
@jamk1 Ahoj. Podle mě je to OK. Železobetonový ztužující věnec má především funkci ztužení střešní nosné soustavy. V dnešní době se více dělají konstrukce, které vyvolávají na pozednice a věnec vodorovné síly, které mají tendenci trhat stěny ( vyvracet je směrem ven ) . Toto se částečně eliminuje pomocí hambálků, nebo kleštin. Ideální tvar vazby je trojúhelník, který všechny různě působící síly nakonec převede pouze na síly kolmé k rovině stavby. To je krásně vidět na té fotce, kdy krokve tvoří 2 strany trojúhelníku a věnec na šítové stěně třetí stranu. Dříve se věnce nedělaly a baráky stály staletí. Nicméně většinou byly stropní trámy ta třetí strana trojúhelníku., To ale mělo velkou nevýhodu, protože strop a střecha nebyly požárně odděleny a jak v takovém baráku začalo hořet, tak za pár minut lehl popelem. ;-)
Ďnes som zase išiel okolo jedného domu, kde sa realizovala nadstavba. Dom je stavaný z pálenej tehly a pred realizáciou nadstavby robili po celom obvode veniec. Tak ako je to s tými vencami? Od čoho to záleží, či sa robí, či nerobí?