Zdravim vsetkych stavitelov,
z dovodu miesania tem som sa rozhodol zalozit extra temu zameranu na stavbu domu na spodnej hranici NED pripadne na vrchnej hranici PD (no toto by musela byt velmi velmi pozitivna konstalacia hviezd aby sa to podarilo :) ) z klasickych tehal, teda nie drevodom alebo montovany drevodom. Ono nie kazdy je rozhodnuty ist do dreva aj ked je to krasny uslachtily material ale na konstrukciu domu ho este stale vela ludi povazuje za nie prave idealny...samozrejme su v tom hlavne predsudky a dost krakozrakost ale co uz... ja som teda tiez kratkozraky a vidim svoj dom ako murovany :D
Takze o co sa jedna... tu je zakladne info:
- rozmer domu bez terasy a garaze 11x11(m), dvojpodlazny, strecha plocha, nepodpivniceny, garaz "prilepena" na dom
- jednoducha konstrukcia domu (v podstate kocka) takze ziadne komplikovane tvary, vyklenky a podobne srandy co jednak stavbu predrazuju a su problemom pre tepelne mosty a pod.
- sendvicova konstrukcia obvodovych stien - 30cm brusena tehla (ci na penu alebo lepidlo este neviem), izolacia EPS 20-25cm (este zvazujem pouzit sivy EPS ten ma lepsie tepelnoizolacne vlastnosti)
- vsetky okna a dvere izolacne 3-skla s tym ze zvazujem vysadene v izolacii (este si budem musiet premysliet detaily ako utesnit na osteni), velke okna smerom na zahradu budu pevne - teda neotvarave, len dvere na prechod von na terasu sa budu dat otvarat
- rekuperacia samozrejme - musim poriadne premysliet rozvody a jej umiestnenie (predbezne do kotolne ale musim preverit ci v kotolni nemoze byt vzduchotechnika?!)
- strecha rovna - izolacia cca 40-45cm
- zakladove pasy a teda ciastocne aj sokel zaizolovany na komplet .... asi toto http://www.stavomodul.cz/images/big/z...
- podlaha na prizemi 20-25cm EPS, podlaha na poschodi 10-15cm EPS
- rozvody elektriky, vody, kanalizacie zvazujem co najsetrnejsie voci tehle, teda co najmenej sekania. Zatial to vypada tak, ze elektrika podlahou v chranickach, voda taktiez podlahou v izolacii (+ izolacia potrubia)
... no a to som este len v stadiu priprav a uz mam z toho velku hlavu :D
Takze skuste poradit ako spravit veci lepsie, efektivnejsie.... Dakujem
@yaninca - ja som ich videl v BA na Jasikovej (pri skelete obchodneho domu Ruzinov)
maju tie krabice pri trubkach nejaky vyznam? a neviete niekto o rieseni na upchatie trubiek? 4 mi idu na fasadu do zvonceka/zasuvky/svetiel
@yaninca Ahoj, v Malackách na objednávku. Nám ešte ostalo 10 ks. Firma FEIM. Ak povieš počet kusov, dám to objednať a manžel by to mohol priviezť do BA (som teraz ale zaňho bezostyšne rozhodla).
Edit
Aha, až teraz som si všimla, že moriak píše, že v BA ich majú.
@moriak@blacksr@yaninca k tym vzduchotesnym elektro-krabiciam len tolko, ze nakoniec som dal klasicke, kedze... stavba je z ytongu, nepouzili sme chranicky, takze nema kadial moc prudit vzduch ako v pripade pouzitia chraniciek, stavby z tehly, sendvicovej konstrukcie.
Pri osadzovani a kompletovani zasuviek a vypinacov mam v plane vnutorny priestor tych krabic zatesnit akrylom ako poistku ak by nahodou predsa len niekde bola nejaka skara kade by mohol vnikat vzduch.
V kazdom pripade pri stavbe domu z tehal alebo sendvicovej konstrukcie su vzduchotesne krabice urcite velka pomoc.
Ja som sa viacej zameral na vzduchotesnost podlahy na prizemi kedze aj to je miesto kadial velmi casto prichadza k netesnostiam. Konkretne cez nie uplne vzduchotesne murovanie ako aj cez zakladanie prveho radu tehal.
Ja som to riesil nasledovne... hydroizolacia, 3 vrstvy podlahoveho polystyrenu, napenetrovat omietku asfaltovou penetraciou (staci celistvy pas po obvode stien), nalepit butylovu pasku na napenetrovane miesto, polozit foliu pod potery, nalepit boky folie na butylovu obojstrannu pasku (sam som bol prekvapeny ake pevne a vzduchotesne spojenie vzniklo). Samozrejme este dilatacne pasy (tie som tiez chytal tou butylovou paskou ale len na par miestach ako fixacia), potom ulozenie trubiek podlahoveho vykurovania (spinky sice prederavili foliu ale po zaliati anhydridom v tom nevidim problem... tekuty dokonalo vyplni aj miesto vpichu spinky). Este jeden detail, napenetrovanie a aj butylovy pas som daval do vysky medzi vrchom polystyrenu a vyskou buducej podlahy takze stale na toto miesto bude tlacit aj dilatacny pasik a zaroven ked sa pri podlahach odrezie dilatacny pasik tak nepride k poskodeniu vzduchotesnoti. V mojom pripade som to vzduchotesne spojenie robil na omietky takze nerovnosti neboli a bolo to doslova skoro dokonale.
No ale nie je vsetko idealne tak aj u mna sa stalo, ze pri podlahovom kureni a zabudovavani rozvadzaca mi majstri v mieste rozvadzaca tuto vzduchotesnu rovinu mierne poskodili ale ako polahcujuca okolnost je ta, ze mam rozvadzac v strede domu a nie je priamo na obvodovom murive. Snazil som sa to aspon ako tak vyspravit este tesne pre zalievanim anhydritom tak dufam, ze to bude OK.
Teraz som zacal riesit vzduchotesnost stropu na poschodi. Najskor zatesnenie skar OSB dosiek (teraz ked by som sa mal rozhodnut tak by som zvolil OSB dosky s drazkou) pouzil som pasku Elastoflex co je paska so zosilnenym skeletom a zaroven skutocne perfektne lepiaca. Kedze medzery neboli velke (max 2mm) tak som pasku delil na 1/2 (sirku 60mm na 2x30mm). Mal som sice obavy ci to bude stacit ale musim povedat ze ta paska drzi fakt neskutocne.
Po obvode planujem spravit vzduchotesne spojenie OSB doska a murivo akrylovym exterierovym tmelom ktory zaroven zabezpeci spoj elesticky pre potreby dilatacii a pohybov strechy. Skary medzi Ytongom samotnym planujem vyplnit bud to rovnyko akrylom alebo jednoducho cementovym stavebnym lepidlom.
Medzi tramy pribudne coskoro izolacia (Ursa DF35 tepelny odpor 0,035W/mK) v hrubke 20cm pod ktoru pojde parozabrana (Jutafol N140). Schvalne chcem priesvitnu foliu aby som videl pripadne nedostatky a spravne sa trafil s rostovou konstrukciou ktora pojde pod tuto foliu a bude zavesena pod tramami. Spoj medzi tramom a konstrukciou bude vzduchotesny pomocou hrubeho butylu ktory zatesni miesto skrutky. Cez parozabranu zatial planujem iba tri priestupy (komin, odvetranie kanalizacie, komin kondenzacneho kotla) Vsetky ostatne rozvody ci uz vzduchotechniky alebo elektro pojdu pod parozabranou.
Priestor medzi parozabranou a SDK planujem este dodatocne vyplnit izolaciou. Takze suma sumarum bude v streche 50-60cm izolacie - 20cm EPS (nad OSB doskami), 20cm vlny (medzi tramami), 10-20cm vlny (pod parozabranou).
@blacksr na vas pasivny domcek sa ja mozem len s uctou pozerat. Mozno raz ked sa este niekedy odhodlam stavat tak si postavim nieco co bude rovnako jednoducho-dokonale ako ten vas domcek.
@ferre1 nno, my sice staviame z tehly a aj by sa tie krabice zisli, no kym som prisla na to ktore to su tak elektrikar uz aj podaval klasicke.. ale do sadry, vyzera to ze to celkom tesni, asi aj u nas to bude istit ten akryl (aky si to pouzil?) na dotesnenie..
@yaninca akryl na zatesnenie krabic v podstate staci uplne bezne predavany napriklad od DenBraven-u. Ide skor o to ako sa precizne s tym pohrat a dotiahnut to do dokonalosti. Inak elektrikari nie su z tychto vzduchotesnych rieseni moc nadseni, kedze elektro sa pri vacsich odberoch zahrieva a ten prudiaci vzduch je v tom pripade ako chladic dokonca vhodny.... nuz ale kto by chcel mat vo svojom novom dome piskajuce zasuvky pri silnom vetre? :)
@ferre1 Dobrý den. Nechci Vás strašit, ale toto není správné řešení a hrozí kondenzace v minerálu pod parozábranou. Kopie :
Priestor medzi parozabranou a SDK planujem este dodatocne vyplnit izolaciou. Takze suma sumarum bude v streche 50-60cm izolacie - 20cm EPS (nad OSB doskami), 20cm vlny (medzi tramami), 10-20cm vlny (pod parozabranou).
Na jedné straně dokonale řešíte vzduchotěsnost a na straně druhé nějak opomíjíte fakt, že kondenzace probíhá na základě difuze, což nemá nic společného se vzduchotěsností, čili s prouděním vzduchu a se zanášením vlhkosti do minerální izolace. Umístění parozábrany mezi izolaci je jednoznačně dáno průběhem teploty v tom zateplení. A pokud chcete naprosto jasně dodržet bezpečný poměr izolace nad a pod parozábranou, tak ten poměr musí být 1 : 5, ve výjmečných případech 1 : 4. Ten poměr není závislý vůbec na ničem. Jde pouze o stanovení průběhu teploty na parozábraně v takové výši, aby tam nenastala teplota rosného bodu v běžných podmínkách, nebo, aby se rosný bod vyskytoval pouze ve velmi omezeném časovém úseku.
Mimochodem, je to jednoduché jako facka, viz příloha.
Vidím, že nic nevidím. Zkusím to překreslit fixem a poslat znovu.
S pozdravem Laďa
@ladajaskva dakujem za dobru pripomienku. Ano chcel som dodrzat prave ten pomer co si napisal. Vychadzam z toho, ze nad parozabranou bude 20cm vlny + 20cm EPS = 40cm izolacie a pri pomere 1:4 je to prave tych 10cm dodatocnej izolacie pod parozabranou. V kazdom pripade zvazim este jedno riesenie a to pomocny dreveny rost 10cm do ktoreho by som vedel dat tych dodatocnych 10cm izolacie a zaroven aj o tento rost uchytit parozabranu. Pod rostom by vznikla zavesena SDK konstrukcia. Len este vymysliet ako tahat v tejto konstrukcii rozvod vzdzchotechniky. Povodne mala byt ulozena vzduchotechnika prave v tej vrstve izolacie pod parozabranou. Teraz si to musim premysliet a vymysliet trochu inak ale riesitelne to myslim je.
@ferre1 Dobrý den. To složení izolace nad parozábranou se mě nelíbí a netuším, co Vás navedlo na tuto skladbu. Jednak si nedovedu představit, jak budete pokládat ten EPS na minerál a jak ho spojíte v jeden celek bez fuků. Nicméně z hlediska skladby celého zateplováku je to špatně a na minerállní vlně s mizivým difuzním odporem bych si nikdy nedal EPS, který má difuzní odpor mnohonásobně větší.Faktor difuzního odporu "mí" je u EPS zhruba 40 - 60 x vyšší , jak u minerálu. Navíc EPS má prachbídný akustický útlum a minerál je na to ideální. Dal bych tam pouze minerál. Takže, asi tak.
S pozdravem Laďa
@ladajaskva no treba pozriet moj fotoalbum a bude to jasne. Je to plocha strecha tramovej drevenej konstrukcie no ktorej je spraveny zaklop z OSB dosiek. Nad tymito OSB doskami je prave ten EPS a hydroizolacia. Teraz riesim izolaciu pod OSB doskami alebo lepsie povedane medzi tramami kde pojde 20cm vlny. Tramy su ale vyspadovane takze mam este pomerne slusnu medzeru medzi buducim SDK a tramami ktoru som planoval prave vyuzit na tahanie vzduchotechniky a kedze je to doslova duty nevyuzity priestor tak som uvazoval nad vyplnenim prave tou izolaciou pod parozabranou.... snad som to napisal zrozumitelne.
@ladajaskva zrozumitelnejsie som to mohol napisat aj tak, ze na exterierovej strane je EPS a na interierovej je vlna. Co si myslite o tej skladbe strechy v tomto mojom konkretnom pripade?
@ferre1 Dobrý den. No, abych pravdu řekl, tak se podle mě do toho zapojuje i ta vzduchová mezera, která bude mezi minerálem a tou nepropustnou střechou. Z hlediska možného průniku vodní páry z interiéru do tohoto prostoru by se měla udělat dokonalá parozábrana, aby se tento jev zcela eliminoval. Trvalé odvětrání nebude zřejmě dobré, protože tím by se ten prostor ochlazoval a pokud by se tam vyskytla ta vodní pára, tak by eventuelně mohlo docházet ke kondenzaci. Zase na druhé straně to nemůže být natvrdo uzavřené, protože by se ta voda asi nikdy nedostala ven. Tím nechci astrašit. Já bych tam udělal nějaký kontrolní vtup a jednou za čas to zkotroloval.
Nicméně, podle mě je asi nejlepší způsob předcházení všech možností kondenzace udělat z toho jeden teplotní prostor, čili celou izolaci dát přímo na záklop střechy a ze spodní strany to ochránit parozábranou. Tím se dosáhne v celém prostoru stejná teplota, stejná vlhkost a co je důležité - povrchová teplota parozábrany bude skoro stejná, jako teplota vzduchu v místnosti, čili ke kondenzaci nedojde nikdy. Napojení té tepelné izolace na svislou venkovní izolaci stěn by nebyl problém. Potom by nebyl problém se vzduchotechnickými rozvody a všechno by bylo zkryto za zavěšeným podhledem, který by nemusel být nijak zvlášť vzduchotěsný a parotěsný.
S pozdravem Laďa