Hodím to zde pro všechny. Autorem je pan Vejmola,snad se nezlobí.
Doporučil bych základní nastavení
Posun 20 s.
Čekání 55 s.
Ventilátor 35%
Klapka k ventilátoru i do komína plně otevřená.
Níže posílám universální podrobný postup pro nastavení jakéhokoliv kotle na jakékoliv palivo:
Nastavení parametrů automatického kotle
Na každém automatickém kotli se nastavuje několik parametrů.
- Cílovou teplotu vody, kterou má kotel udržovat
- Povolený pokles teploty vody před sepnutím hoření (Hystereze)
- Doba podávání paliva
- Doba čekání mezi podáváním paliva
- Množství vzduchu (rychlost ventilátoru)
- Požadovaná teplota vody v bojleru
- Udržování ohně v době mezi topením (profoukávání)
- Doplňování uhlí pro udržení ohně mezi hořením
Kotel (respektive hořák) má určitou samoregulační schopnost, přesto však je potřeba mít základní parametry v určitém vyváženém poměru, aby kotel dobře fungoval.
Základní hodnotou pro funkčnost hořáku je množství vzduchu. Rozmezí výkonu, ve kterém je hořák funkční je relativně malé - cca 10%
Pro optimální chod je potřeba se trefit do rozmezí 1-2%
Jak se projevuje množství vzduchu na oheň a výkonu?
Není pravda, že čím více vzduchu, tím vyšší výkon. Příliš mnoho vzduchu oheň sfoukává a oheň se špatně rozšiřuje, aktivní (hořící) plocha se zmenšuje, až nakonec může oheň uhasnou docela.
Naopak malé množství vzduchu způsobuje nedokonalé hoření, žlutý až červený oheň, hodně kouře a sazí.
Platí, že čím kvalitnější palivo, tím můžeme dát vzduchu více.
Ideální postup zapálení a nastavení dosud neseřízeného kotle:
Vyjděte z továrního doporučení pro výkon 75%.
Pro dosažení 100% ního výkonu je potřeba, aby byly všechny parametry ve vzájemném dokonalém poměru a toho se bez zkušeností špatně dociluje. Reálně navíc takový výkon nikdy nepotřebujeme.
Jde nám o to:
- Docílit dostatečného výkonu pro naše potřeby
- Získat co nejspolehlivější (nejuniverzálnější) nastavení
- Docílit co nejvyšší účinnosti
- Co nejlépe využit palivo (malé nedopaly)
- Docílit co nejčistšího hoření bez sazí, dehtování a podobně.
Takže jdeme na to.
- Ručně přihrňte tolik uhlí, až vytvoří mírný kopeček
- Do uhlí zasuňte zapálený plynový hořák
- Ponechte hořet, dokud se oheň nerozšíří (to může trvat i 10 - 30 minut)
- Zapněte vzduch na malou hodnotu - například 25%
- Sledujte rozšiřování ohně.
- Pokud se oheň rozšiřuje, vyndejte plynový hořák
- Až se oheň rozšíří po celém hořáku, zapněte automatický režim
- Sledujete zda se hromádka zvyšuje, nebo snižuje
- Ponechte tomu čas - klidně 30 minut.
- Propadá-li se hromádka, přidejte čas posunu o 5 s
- Roste-li hromádka, uberte čas posunu o 5 s.
- Nehýbejte v této fázi s dobou prodlevy.
- Oheň by měl v této fázi klidně a žlutě plápolat klidně i s množstvím sazí a kouře
- Pokud je oheň krátký a do modra - uberte vzduch
- Pokud je moc dlouhý (šlehá do horních částí kotle) přidejte vzduch
- Změny dělejte po 1 % a po změně nechte vždy alespoň 5 minut na "usazení" změny než budete dělat další změnu.
- Po cca 15 minutách zkontrolujte, zda se oheň rozhořel po celé ploše hořáku.
- Přidávat vzduch je možné až ve chvíli, kdy je oheň pěkně a stejnoměrně rozšířený po ploše hořáku.
- Pokud ano, přidávejte vzduch postupně po 1 % až do chvíle, kdy je délka plamene cca 50 - 60 cm, okraje jdou do modra a netvoří se saze ale pouze popel (to však poznáte až po pár hodinách. Zatím sledujte hlavně výšku plamene, aby nešlehal do komína).
- Po cca 30 minutách opět zkontrolujte zda uhlí v hořáku přibývá, nebo ubývá. Opět proveďte úpravu času posunu (přidat / ubrat), tentokrát však již jen o 3 vteřiny.
- Pokud by uhlí přepadávalo nespálené z hořáku, klidně posun ručně vypněte do doby, než přebytek v hořáku odhoří. Ventilátor při tom ponechte zapnutý.
- Další změny v čase posunu dělejte již po 1 sekundě. Mezi jednotlivými kontrolami nechte hořáku čas na usazení alespoň 1 hodinu hoření.
- Nyní máte oheň, který šlehá alespoň do poloviny kotle a množství uhlí v hořáku je stabilní.
- Dalším krokem je přidávání vzduchu tak, aby nám oheň nekouřil. Ideální množství vzduchu je takové, že je co nejmenší, přitom se ale netvoří saze.
- Vyčistíme kamna a druhý den se podíváme do kotle. Jsou- li na stěnách mastné saze, přidáme o procento vzduch. Pokračujeme s přidáváním, až do doby, než je kotel ráno špinavý, ale jen v něm jen minimum mastných sazí. (každý den přidáme 1 % vzduchu)
POZOR. Je to kotel na uhlí, vždy tam nějaké saze budou, ale jde o to aby jich bylo málo.
- 2 x denně také kontroluje zda se nám udržuje správná hromádka v hořáku. Na povrchu, by měl být popel, částečně může být i spečený, pokud však spékance odpadávají do popelníku je to v pořádku. Pokud spékance, nebo větší kousky popela rozlomíte, měly by v sobě mít pouze malé černé jadérko nespáleného uhlí (nedopal). Čím méně tím lépe. Obecně je pro spalování lepší drobnější mourovaté uhlí než velké pravidelné kousky.
- Pokud jsme docílili toho, že oheň hoří rovnoměrně po ploše hořáku (Tmavší střed není závada, ale přirozená vlastnost. Uhlí je tlačeno středem, ale odhořívá ze stran, odkud je vháněn vzduch - tmavý střed nakonec přepadne k nějaké straně.) podíváme se podrobně ji na posun uhlí.
- Dobou přísunu uhlí, vlastně regulujeme množství paliva a tedy výkon kotle. Chceme-li docílit většího výkonu, musíme do hořáku prostě materiál ke spálení přisunout v dostatečném množství. Zvětšíme-li čas posunu, přihrneme do hořáku více uhlí a protože je hořák kónický (trychtýř) zvetší se objem ohniště, tím pádem objem i naráz hořícího uhlí a tím pádem výkon.
- Pokud budeme přihrnovat méně (kratší čas) ohniště poklesne, zmenší se objem hořícího uhlí a poklesne výkon.
- Nižší výkon však nemusí být na závadu. Proč? Uhlí stráví v hořáku delší dobu, což vede k lepšímu prohoření, menším nedopalům, lepšímu využití paliva a tím nižší spotřebě.
- Vyžadujete-li však vysoký výkon (například při extrémních mrazech), musíte přihrnout paliva dostatek, jeho využití však nebude tak dokonalé.
- Ideální postup je takový, že začnete na nějaké (nižší) hodnotě. Oheň bude v hořáku spíše propadlý. Pokud kotel nebude schopen dům vytopit, přidáte palivo (prodloužíte čas podávání). S klesající teplotou venku zvyšujete přidávání paliva (po sekundách) až zvládnete největší mrazy. Tuto hodnotu pak již nikdy nemusíte měnit.
- A co vzduch? Pokud hoří klidným širokým plamenem bez sazí, nemusíte na nastavení již sahat. Pokud začne sazet - přidejte výkon větráku o 1%. Nepřidávejte o víc. Přidáte-li například o 5 % nevytáhnete již z kotle takový výkon a mohou nastat problémy s hořením. Ideální je to prostě nastavit tak asi o 1-2% více nad hodnotu, při které to přestalo sazet.
Poměr doby čekání a posunu materiálu
Je správná hodnota 60s čekání a 20 s posun, nebo je lepší 30 s čekání a 10 s posun?
- Pokud měníte nastavení, vždy měňte jen JEDNU hodnotu.
- Pokud vám kotel funguje, není moc důvod do něčeho štourat.
Samozřejmě ideální stav by byl, kdyby šnek plynulou regulaci rychlosti. Současné jednotky však regulaci rychlosti posunu neumožňují a tak se řídí stylem ZAPNUTO / VYPNUTO.
Je tedy lepší častější spínání, nebo méně časté?
- Častější spínání je lepší pro plynulé hoření plamene. Přináší s sebou však větší opotřebení spínacích prvků - relátek, které mohou dříve odejít. Přeci jenom je rozdíl pokud to sepne 3000 x za den, nebo 6000 x za den.
- Málo časté spínání však vede k nepravidelnému výkonu a v extrému by mohlo dojít až k tomu, že se nově přihrnutá velká dávka paliva nestihne včas rozhořet od zbytku vyhořelé předchozí dávky.
- Proto doporučení, aby se spínací cykly pohybovali okolo jedné minuty (50 s + 20 s) lze považovat za ideální.
Jaká teplota vody?
Automatické kotle umožňují dodržet relativně přesně teplotu topné vody. Jaká je ale ideální teplota vody?
Ideální teplota vody je taková, aby i v největších mrazech dokázala vytopit nejstudenější místnost v domě na požadovanou teplotu. Udržovat na kotli vyšší teplotu vody je zbytečné. Je potřeba si uvědomit, že u automatických kotlů nehoří palivo v přímém styku se stěnami kotle a není tudíž tak důležité striktně dodržet určitou MINIMÁLNÍ teplotu vratné vody - zvláště u litinových kotlů.
U automatických kotlů je mnohem nižší vlhkost spalin z důvodu nuceného větrání. Na vnitřních površích kotle je tudíž voda nekondenzuje i při nižší teplotě návratové vody.
Celá instalace se tak může výrazně zjednodušit a zlevnit.
- při nastavení teploty dejme tomu na 80°C - což je celkem obvyklá teplota bude návratová voda mít cca 55 - 65° což je ideální stav - nepotřebujeme tedy regulaci teploty zpátečky.
- Ideální je použít na radiátorech termostatické hlavice - snadno si nastavíme komfortní teplotu v každé místnosti jinak, a to včetně sklepů.
- Regulovat teplotu v čase u jednotlivých místností je možné pomocí programovatelných termostatických hlavic, vyžaduje to však striktní dodržování mnoha pravidel (zavírání dveří, používání dané místnosti pouze v očekávaných časech, a hlavně ne vždy je nastavená teplota komfortní vhledem k aktuálnímu stavu člověka. Jinou teplotu vyžaduje když kouká večer na televizi a jinou potřebuje manželka když žehlí. Přitom obě činnosti běžně probíhají večer v obýváku v podobnou dobu.) Na tyto stavy neumí běžné "naprogramované" systémy reagovat a již vůbec ne pružně. Oč jednoduší je prostě když jdu do koupelny v "nezvyklý" čas prostě otočit hlavicí naplno a během chvilky je tam teplo. Nebo prostě když jedeme na víkend pryč stáhneme hlavice na "dvojku" ale přitom v druhém bytě u babičky si to nastaví jak chtějí.
- Termostat je lepší nepoužívat - řídí teplotu pouze v jedné místnosti.
- Výjimka vhodná pro použití termostatu je případ, kdy je celý dům obýván / neobýván v pravidelných intervalech delších než 10 hodin. (typicky firma, nebo víkendy) Pak má smysl regulovat teplotu a výkon topení.
Tak som išiel podľa vašich rád ale nejde to neviem ci to náhodou nie je tým že nemám klapku na uzatváranie komína a ani stvorcestny, ventil akosi na to vodári zabudli 😔ale aj tak strašne ďakujem za radu 👍😉